Projektové dny v březnu

01.04.2012 07:53

V měsíci březnu se uskutečnily v naší třídě jeden projektový týden "Atomový týden" a jeden projektový den - světový den "Vody". První se týkal konce 2. světové války, během týdne různé předměty spojovalo téma konec 2. světové války. V matematice jsme vypočítali letopočty, v dějepise jsme se dozvěděli, co tyto čísla znamenají. V chemii a fyzice jsme se dozvěděli o účincích atomové bomby, ve výtvarné výchově jsme slyšeli příběh o dívce Sadako Sosaki a malovali jsme strach a radost. V českém jazyce jsme veršovali na téma výbuch.

22. březen je světový den vody, každý rok je věnován jinému tématu. V letošním roce bylo téma Vodní stopa v potravinách. Co to znamená, kolik je potřeba vody k výrobě např. 1 kg rajčat, chleba....

V matematice jsme počítali ve dvojicích, kolik vody je potřeba pro čtyřčlennou rodinu na snídani nebo na oběd. V chemii nám paní učitelka ukázala, jak se určují rúzné vlastnosti vody a proč jsou důležité. V českém jazyce jsme tvořili na téma, jak vypadá současný vodník a proč vodníci vymřeli?

Výbuch

 

 

Krásný kraj a všude klid

Po válce snad ani vid…

Nikdo neví, co se stane

Brzy všude oheň vzplane.

 

Čisté nebe, ani mrak

Dětí tvoří z dřeva prak.

Najednou však z letadla

Podivná věci vypadla.

 

Nikdo si snad ani nevšim,

Jak letadlo odlétá,

Poslední chvilka před tím vším

Než smutná zpráva letí do světa.

 

 

Výbuch

 

Někomu jednou problesklo palicí

Vyrobit bombu s jadernou hlavicí.

Už tady k nám pomalu letí

A někomu do zahrady vletí.

Už vidím ten hřib

A slyším ten křik.

Život je najednou velmi krátký,

Už nic nejde vzít zpátky.

Vidím celý svůj život před sebou

A náraz cítím za sebou…

Mrazení mám v celém těle

A cítím se jako koule v děle

Protože nevím, kdy duše má vyletí

A zda aspoň k nebi zaletí

Snad zázrakem jsem přežil

Však zkázu velkou zažil

 

Celé město je v troskách

A brzy bude v hrobkách

Rakovina naše životy stopuje

A krutě se z toho raduje

 

Jak vypadá současný vodník

 

Vodník na zemi existuje již od roku 1292, kdy o něm byly nalezeny první zmínky v denících rybářů a spisovatelů. Současná věda konstatuje, že se vodníci posunuli v evoluci o něco více, než jak vypadali na začátku. Po dlouhou dobu vodníci žili mimo nás, ale nyní žijou také mezi námi. Jejich mozek se však vyvinul a mají navíc jednu část mozku, která dovoluje vodníkům ovládat podmořská zvířata. Vodníci nyní žijou spíše v moři, ve velrybách, korálových útesech apod. V 19. století se dokonce vodník zkřížil s člověkem a dnes jsou již na zemi dva druhy vodníků. Jeden, který je stejný jako dřív, ale chytřejší a lstivější. Druhý je téměř identický s člověkem. Nazývá se vodněk a za ušima má žábry, může chodit suchý a nic se mu nestane. Avšak neumí tak dobře a hbitě plavat jako vodníci.

......

 

Současný vodník už nevypadá jako dřív, nebo jak si je pamatujeme z pohádek. Jsou zcela jiní. Jsou o trochu vyšší, trošku mohutnější a nestraší nebo nestahujou lidi pod vodu jako dřív. I po vzhledové stránce vypadají jinak. Místo normálních vlasů mají dredy, ve rtech, obočí i nose mají pearsing a na hlavě mají rasta čepku. Mají knír a plnovous, který si pravidelně zaplétají do francouzského copu. Na sobě nosí latexové oblečení a kožené boty. Boty mají ověnčené ostnatými řetězy. Řetězy různých typů a vzorců nosí i například kolem krku a tak dále. V dýmce místo tabáku kouří marihuanu. Pod vodou má vodník místo normálního obydlí pěknou velkou vilu. V domě mu hraje reggae hudba pěkně nahlas. Například v hrnečcích mívá zhulené nachytané dušičky.

 Tak takhle podle mě vypadají moderní vodníci. Nikam se nevypařili, jen se přizpůsobili okolnímu světu a chování.

..... 

 

Jak vypadá moderní vodník? Jistě všichni známe ty pohádky o vodnících, kteří stahovali malé děti do vody a jejich dušičky ukládali do hrníčků s pokličkou. Všichni je taky neznáme jinak, než že jsou zelení, mají dlouhé zelené vlasy, zelený klobouček s červenou pentličkou, zelené gatě a sako. Jsou celí zelení, asi obarvení žabincem. Ovšem ví někdo, jak vypadá skutečný vodník dnes? Trošku vám to přiblížím. Jeho vlasy jsou velmi husté, modré a má je sestříhané do číra. Místo zeleného sáčka má velkou mikinu s hodně kapsami. Je velice praktická. A to například když mu dojde hrníček s pokličkou, dušičku si do kapes odloží, dokaď nesežene nový hrníček. Kolem krku má ověšený řetízek se znakem dolaru. Taky má obrovské tepláky jen tak „na lítačku“. Jeho podvodní dům je vybaven kamerovým systémem. To aby viděl, jestli nejde jeho kořist. Když někdo vstoupí na jeho území, okamžitě začne pískat alarm. Celá akce se promítá na HD televizi. Když je mimo své sídlo, tak mu přijde SMS. Říká, že to je obrovská výhoda než kdysi.

.....

 

 

 

Proč vyhynuli vodníci?

Vodníci vyhynuli? Opravdu? Jste si tím jistí? No ano, všichni to tvrdí, ale je to vážně pravda nebo jen skutečnost, kterou vytvořili, aby nás zmátli. Tenhle článek asi odborníci smetou ze stolu jako další z mnoha konspirační teorií, ale já to musel napsat. Někdy kolem poloviny 20. století po konci druhé světové války se začaly šířit mýty, že vodníci jsou skuteční, ale lidé začali věřit až na začátku 21. století v to, že nejsou jenom fantasy, jak nám učitelé tvrdili v hodinách českého jazyka (zejména p. uč. Straková), ale že tady opravdu jsou a žijí mezi námi. Když lidé objevili pravdu, začali je hledat a poté lovit kvůli jejich zelenému masu a „cool“ zelenému masu. Lidé ale čekali, že se vodníci nechají jen tak v klidu pozabíjet, ale v tomhle se přepočítali. Všichni vodníci se v roce 2013 shromáždili v soutoku Labe a Vltavy u Mělníka s úmyslem město obsadit. Tentokrát však chybu udělali vodníci a vybrali termín, kdy se u nás konaly přehlídky všech světových armád, vodníci to však nevěděli a domnívali se, že se je lidé chystají zničit, a tak si sebrali všechny své věci a aby předešli válečnému konfliktu, odstěhovali se někde do okolí Grónska, kde pravděpodobně žijí dodnes.

.....

 

 

Že vodníci vyhynuli? Myslete si, co chcete, stejně jako já.. Já si myslím, že nevyhynuli, jen se jim nelíbí špinavá voda plná odpadků, lidé, kteří se jich bojí a potom o nich říkají hnusné věci, tak se jednoduše odstěhovali. Kde žijí dnes? To nikdo neví, sice možná někdo ano, ale nedivím se, že si to nechají jen sami pro sebe, aby vodníky neohrožovali. Myslím si, že i vodníci chtějí zůstat jen v dětských hlavičkách a v pohádkách. Nechtějí, aby se jich někdo bál, nebo naopak je vyhledával. Vodníci teď hlídají různé potoky, aby se tam něco nestalo, a taky chtějí, aby už je nikdy nikdo neviděl. Budou si dále dělat svoje, starat se o perly v mušlích a hrnečky s dušičkami. A děti? Ty si o nich můžou nechat klidně zdát...

.....

 

Kdysi dávno, před mnoha sty lety, bylo na světě mnoho vodníků. Žili v různých potocích, rybnících a řekách. Někteří z nich byli hodní, pomáhali lidem a oni si jich vážili. Když chodily maminky prát prádlo, vůbec se nemusely namáhat. Vodník dokázal na hladině udělat vlny, prádlo se v nich „máchalo“ a vyčistilo se. Tito vodníci kolem sebe udržovali pořádek, takže voda byla čistá, svěží a tak také vypadalo prádlo, které jste v ní vyprali. Lidé do vody neházeli žádné odpadky a pokud se nějaký darebák našel, vodník to uklidil a potrestal ho.

Ale také tady byli zlí vodníci. Nikdo je neměl rád. Když se někdo koupal v jejich rybníčku, stáhl ho do vody a už ho nepustil. Říká se, že ho utopil a schoval si jeho dušičku. Avšak nikdo přesně neví, jestli to tak doopravdy bylo. Nikdy jste na první pohled nepoznali rybník dobrého a zlého vodníka. No nemyslete si, kdyby zlý vodník neuklízel, všichni by poznali, že tam žije a nechodili by tam. On ale chtěl nalákat co nejvíce lidí. Z toho vyplývá, že kdysi byly rybníky, potoky a řeky vyčištěné. Lidé ale začali odpadky do vody házet víc a víc, vodníky už to nebavilo uklízet, tak odešli. Nikdo neví kam, ale mnoho lidí se domnívá, že odplavali do moře, do těch největších hloubek. Ale ještě nikdo je tam nespatřil

......

 

—————

Zpět



Tvorba www stránek zdarma Webnode