Projekt objevování regionu Frenštátska

Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost a financován z prostředků EU a státního rozpočtu ČR
- žáci navštíví významné lokality, které mají vztah k historii města
- projekt předkládá exkurze žáků II.stupně základní školy na místa v okolí Frenštátu
- vzniknou nové výukové materiály
- dojde k posílení mezipředmětových vztahů v rámci učiva II. stupně a k většímu využití informačních technologií

Co jsme napsali :

Bylo nebylo

V jednom krásném městě byl velký a opuštěný hrad. Říká se, že v něm každou noc straší zlé víly Strašilky. V tom městě žila hezká a nebojácná dívka Markéta. Řekla si, že aby všem dokázala, že se nebojí, vydá se na hrad a vyžene Strašilky. Všichni se jí vysmáli. Markéta se v noci vydala na hrad. Ráno přišla zpět do města a řekla, že Strašilky vyhnala. Byla to pravda, Všichni už mohli klidně spát. Ale za pár let se Strašilky vrátily a strašným způsobem zavraždily Markétu. Tohle byla výstraha pro celé město. Nikdo se už nikdy nepokoušel vyhnat Strašilky.

Denisa Galková

Na jednom nejmenovaném hradě měli padací most. Jednoho zataženého dne začalo pršet. Řetězy, které padací most zvedaly, zrezivěly. Řetěz se roztrhl a most spadl. Král o tom informoval místního čaroděje. Čaroděj most začaroval, aby se sám zvedal. Stačilo písknout a most spadl dolů. jenomže nikdo neuměl pískat, takže tam všichni umřeli hlady.

Nikola Petrová

Kdysi dávno žil zlý hrabě. byl velice známý tím, že se mu líbily dívky a taky tím, že má víc než osm žen. Jednoho krásného dne se šel projet na svém koni. Brzy uviděl starý mlýn a šel se tam podívat. V mlýně žil starý mlynář se svou dcerou. dcera se hraběti zalíbila a chtěl, aby s ním šla na hrad. Starý mlynář nebyl proti, ale jeho dcera se zdráhala. Mlynářova dcera už totiž měla milého a za týden chtěli mít veselku. Dcera to pověděla otci, ale hrabě ji přesto vzal na hrad. Byla velice smutná, dva týdny nejedla a nepila. Hrabě ji pak za trest uvěznil.

Simona Cabáková

Na hradě bylo mnoho stráží, ale většina z nich byli nespolehliví lidé a při službě usínali. Na hradě bydlela moc hezká princezna, která se seznámila s chlapcem ze vsi. Když ale král zjistil, že se spolu vídají a mají se rádi, rozzlobil se a řekl princezně, že už se s ním nebude vídat a ke hradní bráně dal ještě více stráží. Všechny princezniny protesty, že přece nemusí mít za ženicha bohatého prince, ale toho, koho má ráda, stejně nepomohly. Když se to chlapec ze vsi dozvěděl, rozzlobil se a řekl si, že zajde pro princeznu a uteče s ní. Večer přelezl hradby, strážci spali. Chlapec zašel pro princeznu do jejího pokoje, probudil ji a společně utekli.

Nikola Španihelová

Jednou byla na hradě Hukvaldech výprava turistů z Rakouska. Když došli i s průvodcem ke staré studni, řekl jim průvodce, že do té studny kdysi spadl jeden pán a umřel tam. Potom se smíchem dodal že jeho duch je tam dodnes. Jedna stará babička, která také byla na té prohlídce, ale vtip nepochopila. Nahnula se nad studnu, lekla se krysy, která byla dole, otevřela pusu a vypadly jí do studny umělé zuby. A ty tam leží dodnes.

Kristýna Kampová

Na hradě Šostýně byl dřevěný padací most hned před vstupní branou. Když se okolím proháněli Turci, šli se všichni obyvatelé z okolí schovat do hradu. Turci poslali vyslance, aby nabídl, že se obránci mohou vzdát. Přišel na padací most a začal mluvit. V tu chvíli v příkopě si pochutnávaly myši na červech, kteří se zabydleli v podpůrných trámech, ty to nevydržely a most i s tureckým vyslancem se zřítil. Turci to považovali za první útok a tak začala obrovská bitva.

Radek Ondryáš

Byla temná noc, nebo se už stmívalo. Všichni na hradě se uložili k tvrdému spánku. Ale nikdo netušil, co se tu osudnou noc stane. Lidé na hradě uslyšeli neobvyklý hluk. Raději zavřeli všechny dveře do hradu a zavřeli i padací most. Král dal povel, aby si rytíři připravili zbraně a byli v pozoru. Číhali na hradbách, ale netušili, co se stane! Přijel CIRKUS.

Monika Rajnochová

Nepřátelští vojáci se rozhodli, že se pokusí ovládnout sousední hrad. Vzali s sebou beranidla, sekyrky, meče a podobné zbraně. Když k hradu dorazili, stála tam obrovská kamenná hradba. Vzali beranidla a vší silou do zdi tloukli, ale marně. Ve zdi nebyla ani malinká dírka. Tak to vzdali a vzali si dlouhé žebříky. Ty sice dosáhly až nahoru, ale rytíři na hradě je shazovali, a tak se rozloučili i s žebříky. Jenže měli už jenom poslední nápad, jak hrad dobýt. Přivezli katapulty, sedli si na ně a nechali se vyhodit až za hradbu. Hrad nakonec dobyli, ale hradba stále stojí nepoškozena..

Jan Šrubař

Jednoho krásného dne začali nepřátelé útočit na hrad Šostýn. Vyšli nahoru do kopce, začali útočit. Před branou byl příkop a zvedlý padací most. Obránci se nevzdávali. Po měsíci bojů měly obě strany už velké ztráty. Velitel obrany řekl: „Dokud bude na hradě jen jeden bojeschopný muž, nevzdáme se!“ Útočníci pořád nemohli dobýt hrad, tak to vzdali a utekli pryč.

Lukáš Kabuďa

Jednou na konci středověku obléhala nepřátelská vojska hrad Šostýn. Obránci zvedali most, aby nepřátelé nemohli dovnitř. Jenže řetězy, které zvedaly most, se přetrhly. Nepřátelé vtrhli dovnitř, hrad vypálili a zbořili. A od té doby slouží padací mosty jen pro okrasu.

Jan Michna

Jednou se nepřátelská vojska připravovala k útoku na hrad. Po chvíli dal velitel povel k útoku. Vojska vyběhla k hradu, ale na hradbách čekali lučištníci. Ti vystřelili a voják po vojáku byl zasažen šípy, ale nepřátelé chtěli zdolat hradby na žebřících. Lučištníci žebříky shazovali, ale část nepřátel společně s velitelem se dostala na hradbu mezi obránce. Jednotka byla pobita a jejich velitel spáchal sebevraždu tím, že skočil z hradby.

Jan Pustka

jednou na hrad útočili ninjové se skvělým vybavením. V noci přelezli hradby, ale narazili na noční stráž. Pár ninjů zemřelo, ale většina pokračovala dále. Když chtěli seskočit z hradeb, několik se jich napíchlo na kopí strážných. Ale pak se rozhodli, že utečou.

Richard Šnajdr

O Hukvaldy se bojovalo tři dny a tři noci. Sparťané se pomalu dostávali do hradu. Když rozbili hlavní bránu, vypustili rytíře na koních. Hukvalďané zalezli za hradby, když na ně útočili rytíři na koních. Domácí bojovníci zvedli padací most a všichni jezdci spadli do příkopu a zabili se, ostatní Sparťané se dali na ústup a Hukvaldy přežily.

Miroslav Petr

Jednou byl na hradě Šostýně hloupý král. Měl malé hradby a chtěl, aby při válce hrad tak lehko nedobyli. Na svůj hrad chtěl postavit ještě jeden, ale pak za ním přišel panáček a řekl mu: „Pane králi, postavte si vyšší stěny, říká se tomu hradby!“ Králi se to tak líbilo, že panáčka poslechl. Poddaní se to dozvěděli a panáčka uctívali. Ale za čas to panáčkovi už lezlo krkem. Jednou odpoledne, když šel po hradě, se před ním všichni klaněli, panáčka klepla pepka a zemřel. Král se stal zase hloupým.

Michaela Rajnochová

Byl kdysi jeden pán hradu, který si nechal postavit padací most. Najal si na to moc divného chlápka. Ten mu vše vyprojektoval a začal stavět. Divný chlápek měl své muže a ti vše postavili. Krále to moc nestálo, zaplatil jen pár babek. Král byl spokojen a hned šel vše prozkoumat. bylo to tam velmi divné. Na zdech byly podivné znaky hadů. Na jeden sáhl a znak hned spadl. Pod znakem se objevil otvor. Král nevěděl, co to je. Z otvoru vylezl had. Král hned hada nacpal zpět do díry a rychle ho zavřel. Potom slyšel král dusot koní a šel se podívat na hradby. Viděl obléhání svého města. Nepřátelé se pomalu blížili k padacímu mostu. Když po něm jeli, král nechal most spadnout. Most a jezdci a lehké pěchota dopadli na kůly. Ti, kteří přežili, byli v komoře, kde byl také král. Zajímalo je, co jsou ty znaky. Sáhli na ně a všechny spadly. Vylezli z nich hadi a všechny zabili. Obléhání skončilo.

Lukáš Mikeska

Sem můžete vložit nový nebo